4.9. jsem si vyjel na víkend plný šachu. Bylo pěkné počasí, a těšil jsem se na první turnaj v pátek večer v Kobylisích. Byl to první turnaj ze série tamějších turnajů, co bude pokračovat až do jara příštího roku.
Zde jsem odehrál devět kol bleskového turnaje 3+2 vteřiny za tah, měl jsem 7 bodů z 9. Hru jsem si užíval, necítil jsem se však ve formě, což se projevilo na hře i v partiích, které jsem vyhrál. Například mi soupeřka jednotahově nastavila věž, a já to neviděl.
Po turnaji jsem se šel ubytovat, a druhý den ráno jsem jel vlakem do Českého Brodu, kde se konal druhý turnaj. Tento rapid jsem hrál naposledy v roce 2015, ještě si jej trochu pamatuju. Tehdy jsem měl cca 3 hodiny spánku v noci za sebou, a prohrál jsem koncovku s čistými spojenými třemi volnými pěšci navíc. A trápil jsem se i proti výrazně slabším hráčům, a to i v partiích, které jsem nezkazil.
Letos se turnaj hrál jinde, než v roce 2015. Jakási školní jídelna. Ve vlaku nás bylo ze šachů dokonce pět.
Na turnaji se prezentovalo 66 hráčů, pár největších borců nepřijelo, ale i tak zde byli dva IM.
Z Plzně jsme byli tři.
První kolo jsem odehrál zahájení, byl jsem na tom mírně lépe, když vtom jsem přehlédl vidličku. Shodou okolností jsem přišel pouze o silného střelce za jezdce, protože zisk čehokoli většího by soupeři přineslo problémy, soupeř měl ale ještě pořád slabinu, kterou si stihl udělat, takže jsem měl na co zatlačit, a začal jsem hrozit, soupeř udělal další nepřesnost, a mohl jsem taktikou získal kvalitu. Pěšců jsme měli oba stejně, ale soupeř měl ještě pěšce zdvojené, o to snadněji na ně šlo zaútočit, a nakonec jsem po sebrání prvního, sebral dalšího, a pozice se soupeři hroutila.
Druhé kolo jsem vyhrál miniaturku. 1.e4 d6 2.d4 Jf6 3.Jc3 e5 4.Jf3 Jbd7 5.Sc4 Se7 6.a4 0-0 7.a5 Ve8?? (diagram) 8. Sxf7! Kxf7 Jg5+, kůň skočí na e6, chytá dámu.
Třetí kolo jsem hrál proti zkušenému obranáři z Libčic nad Vltavou. V pozičním zahájení jsem zaútočil, bohužel bílý všechno vykryl, a pak jsem ztratil pěšce, kvůli strašně silnému bělopolákovi střelci na g2. Hrál jsem co nejaktivněji, do útoku, a vyplatilo se. Bílý sice v dámské koncovce se stejnobarevnými střelci rozběhl pěšce, ale dostal se pod útok, a já jsem šachoval tak dlouho, a odebral jednoho z pěšců, že mi nabídl remízu. Remis.
Čtvrté kolo mi štěstí nepřálo, hrálo se plzeňské derby, s FM Vilímkem, hrál jsem Grünfelda bílými, což není zahájení, které ovládám dobře. Stál jsem impozantně, ovšem černý měl výbornou figurovou protihru, moje těžkopádné centrum tahalo za kratší konec. Ztratil jsem pěšce, přesto jsem nadále tlačil, co nejvíc to šlo, komplikoval hru, a ve chvíli, kdy už to vypadalo, že možná budu mít protihru, jsem zahrál pomalý plán útoku h4, a taktikou jsem okamžitě prohrál.
Poté jsem chtěl výhrou rychle zpátky na přední šachovnice, ale dostal jsem známého pozičního hráče, co se vyžívá v blokovaných pozicích, černými. Pozici jsem neuváženě bloknul, a zjistil jsem, že tím trpí zejména můj bělopolný střelec, a můj útok na královském křídle, má mizivou šanci na úspěch. Soupeřovy šance na dámském křídle byly o něco větší, ale také nejisté. Hráli jsme velmi dlouho, nakonec jsem nabídku remízy dostal, tu jsem odmítl, o tah později nabídku remízy zopakoval, a remis.
Šesté kolo jsem dostal hráče, co hraje za Brandýs, ale je taky částečně členem oddílu, kde v Praze hostuju. Je to známý obranář. V zahájení jsem stál nádherně, aktivně, černý měl velmi špatného bělopolného střelce, ale po mých neuvážených výměnách se šance snížily. Věžmi jsem stejně vyrazil do útoku, útočit jsem musel. A útok byl úspěšný, chytil jsem černou dámu.
Poslední kolo jsem dostal hráče, se kterým jsem hrál loni v Nymburce v posledním kole. Doufal jsem, že nezahraje e4. A splnilo se, ovšem ne plně, jak jsem doufal. Hrálo se poziční technické zahájení, Réti. Byl jsem mírně zatlačen, když najednou místo silného tahu, bílý zahrál pasivní tah, který odhalil slabinu, a já okamžitě zaktivnil figurky, začal ohrožovat soupeřovy, a získal jsem pěšce. Soupeř se snažil o komplikace. Po chvíli ale padl druhý, a moje předsunutá figura, která dosud byla v mírném nebezpečí, se plně zachránila, a už jsem hrál jasně na výhru koncovku. Jenže jsem se opět dostal do brutální časovky. Soupeř ještě zkusil komplikovat. Dal kvalitu za další dva pěšce. Já jsem ale začal dělat horší tahy, a nakonec jsem do dámy sice došel, výsledek byla prakticky už normální věžovka s dvěma pěšci navíc, z nichž jeden jistě byl rovnou odsouzen k pádu. Náhle se přihodila další výměna, a já jsem si na poslední chvíli všiml, že do pěšcovky, která vypadala, že nevychází, jít můžu, protože vychází. Šel jsem do ní, a bod, díky zugzwangu.
Bílý na tahu prohrává.
Po turnaji jsme ve třech šli do hospody vedle místního kostela, kde jsme probrali partie, pojedli, popili, a potom jsme ve dvou jeli do Prahy, kde jsme každý šel svou cestou, jel jsem na pokoj, po čemž mě měl čekat ještě třetí turnaj zítra.
Ráno jsem vstal, trochu jsem spěchal, protože jsem neměl propozice, a pamatoval jsem si jen, že prezentace začíná v 8:15. Dostal jsem se tam velmi včas, mezi prvními.
Hráčů zde bylo 68, i když jsem byl druhý nasazený, čekal jsem vážné problémy, protože zde bylo plno mládežníků.
První kolo jsem vyhrál bez větších potíží, hrálo se 1.e4 d5 2.exd5 Jf6 3.Jf3 e6?! Tento tah mi sem příliš nesedí. Něco jiného je varianta 1.e4 d5 2.exd5 Jf6 3.c4 e6!?. Zde to funguje mnohem lépe.
Získal jsem pěšce, černý měl slabinu na e6, posléze jsem získal i druhého pěšce potom, co mi soupeř dovolil výměnu dam, a skončilo to technickou koncovkou.
Druhé kolo jsem hrál proti synovi prvního soupeře, hrál jsem černými Caro-Kann, nezahrál jsem to dobře, stál jsem pasivně a ztratil jsem pěšce. Přešlo to do koncovky, kde bych tahal za kratší konec, ale ještě by to nějakou dobu trvalo, a nějaké komplikace by mohly nastat. Dostal jsem ale nabídku remízy, a přijímám.
Třetí kolo jsem ale prohrál. V pircovce jsem zaútočil na krále, ztratil jsem pěšce, všechno jsem se snažil nahrnout do útoku, ovšem neúspěšně, soupeř to zablokoval. Zatlačil jsem ještě víc, ale soupeř nabídl výměnu dam, což mi útok zastavilo. Po mnou odmítnuté výměně dam, jsem se rychle dostal pod útok, a prohrál jsem.
Kolo poté jsem v mém neoblíbeném Grünfeldovi bílými přesvědčivě vyhrál, a následovala partie černými ve Slovanské obraně. Dostal jsem se pod mírný tlak, ten jsem odrazil, a začal útočit na krále, ovšem opět jsem byl v časovce. Obětoval jsem figuru, a útočil, bílý král unikl na druhé křídlo, ovšem stále jsem měl dva pěšce navíc, postouplí, ovšem před mým králem. Hrálo se dál, soupeři se postupně začal krátit čas, pořád jsme to tahali, manévrovali bez přímého plánu, nakonec jsem pěšce rozeběhl, přišel jsem o ně, zároveň jsem ale dobíral jiného, měl jsem v tento okamžik dva spojené volné pěšce za figuru, a stejně pěšců na dámském křídle. Bylo to mírně horší, rozhodně ale ne bez šance, ale najednou vidím, že má soupeř prapor dole.
Kolo před koncem jsem nechtěl zahrát Caro-Kann, protože ho hraju pořád, tak jsem zahrál Sicilskou, v zahájení jsem rychle získal dynamiku, aktivitu, bílý král byl na tom bez rošády špatně, a skončilo to ziskem čisté figury, a pořád jsem ještě měl aktivitu. Bod.
Poslední kolo jsem zakončil výhrou, a i když jsem skončil za nasazením, v turnaji plném mládeže, tohle byl spíše úspěch. Všichni hráči přede mnou byli mladší než 18 let.
Po turnaji jsem rovnou jel domů, a ještě jsem si po návratu zvládl zaběhat. Šachu zdar!
Filip Holý